|
|
Dítě jako nástroj ideologické manipulace
KRYGAROVÁ, Adéla
Diplomová práce se bude věnovat dítěti jako nástroji ideologické manipulace se zaměřením na dětská meziválečná periodika a příslušné ideologické konotace v nich. Práce bude rozdělena na dvě části, přičemž první část se bude zabývat významem ideologie, její koncepcí a hodnotami, na což naváže vymezení pozice ideologie ve společnosti s přihlédnutím k ideologii jako systému komunikace - to úzce souvisí s koncepcemi jednotlivých politických ideologií, které budou rovněž rozpracovány v první části práce spolu s vymezením schematizace ideologie v rámci levice a pravice. K pochopení pojmu ideologie a následné práci s vymezenou terminologií budou v práci stručně popsány také historické proměny pojmu ideologie a její politizace. Nastíněno bude taktéž vnímání ideologie v analyzovaném meziválečném období. Druhá část práce se zaměří na praktické zkoumání ideologie v dětských periodikách meziválečného období vybraných dle charakteru příslušnosti k určitým, nejen politicky orientovaným, spolkům, jmenovitě v periodikách: Anděl strážný (1882-1941, 1945-1948), Lípa (1925-1940), Malý čtenář (1882-1941), Rajská zahrádka (1892-1942), Růžový palouček (1921-1941, 1948/1949), Sokolské jaro (1936-1941), Svítání (1915-1918) a Zlatá brána (1919-1943), u nichž bude zkoumat míru přítomné ideologické agitace a využívání dítěte jako agitačního nástroje.
|
|
|
Ideologization and fragmentation of Skinhead subculture
Novotný, Jaroslav ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Diplomová práca Ideologizácia a Fragmentácia Subkultúry Skinheads sa zaoberá historickým pozadím vzniku subkultúry a štiepnymi líniami, ktoré spôsobili jej ideologizáciu a fragmentáciu. Zároveň venuje značnú pozornosť analýze jednotlivých vetiev subkultúry Skinheads Prvá kapitola práce buduje teoretické základy výskumu. V rámci nej sú vysvetlené pojmy kultúra, subkultúra a kontrakultúra. Dôraz je pritom kladený na spoločné menovatele, ako aj odlišnosti pri definičnom vymedzení daných pojmov. Druhá kapitola diplomovej práce sa venuje historickému pozadiu vzniku subkultúry Skinheads, ako aj subkultúram, ktoré mali na formovanie Skinheads výrazný vplyv. V tejto kapitole je kladený dôraz na historické reálie politického vývoja Veľkej Británie po druhej svetovej vojne, na subkultúry ktoré boli v danom období populárne ako aj na zrod subkultúry Skinheads. Tretia kapitola práce analyzuje prenikanie politických ideológií do vnútra subkultúry a následnú fragmentáciu Skinheads. Táto časť je upriamená na prenikanie krajne pravicových elementov, zrod rasistickej vetvy Skinheads a v neposlednom rade na reakciu zvyšku subkultúry na jej nacifikáciu. Odpoveďou na tento fenomén bol vznik antirasistických a ľavicových fragmentov subkultúry, ktorými sú Skinheads proti rasovým predsudkom (SHARP) a Červení a...
|
|
|
Vznik a vývoj České pirátské strany v letech 2009 - 2019.
Mukenšnábl, David ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vzniku a vývoji České pirátské strany od roku 2009 do roku 2019. Cílem práce je poskytnout ucelený pohled na tuto politickou stranu. Práce je rozdělena na čtyři části. První poskytuje historický kontext mezinárodního vzniku pirátské ideologie a pozornost klade na vznik a vývoj České pirátské strany společně s jejími volebními výsledky. Druhá část se zabývá vnitřní strukturou strany, organizací a rozhodovacími procesy. Třetí část se věnuje politickému marketingu České pirátské strany s důrazem na politickou kampaň ve volbách roku 2017 a poslední část je věnována objasnění ideově-programových hodnot strany. KLÍČOVÁ SLOVA Česká pirátská strana, politika, protestní strana, politická ideologie, liberalismus
|
|
|
Lokalismus versus globalismus. Analýza vybraných environmentálních témat ve volebním programu ČSSD, ANO a KDU-ČSL a jejich realizace v letech 2013-2017.
Lehečková, Michaela ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje environmentální politice, kterou razila vládní koalice ve složení ČSSD, ANO a KDU-ČSL v letech 2013-2017. Zkoumaným tématem je reakce na probíhající globální změnu klimatu projevující se v kontextu České republiky v podobě sucha. Práce analyzuje volební programy politických subjektů a následnou vládní politiku koalice ve smyslu policy - politics. Práce si klade za cíl zhodnotit do jaké míry se dané politické subjekty věnovaly zkoumaným environmentálním tématům ve svých volebních programech při volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013 a jaký prostor dostalo řešení problému globální klimatické změny a fenoménu sucha u politických stran v rámci společné vládní politiky. Součástí práce je i pokus o zařazení politických subjektů do klasifikačního schématu lokalismus - globalismus.
|
|
|
Ideologization and fragmentation of Skinhead subculture
Novotný, Jaroslav ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Diplomová práca Ideologizácia a Fragmentácia Subkultúry Skinheads sa zaoberá historickým pozadím vzniku subkultúry a štiepnymi líniami, ktoré spôsobili jej ideologizáciu a fragmentáciu. Zároveň venuje značnú pozornosť analýze jednotlivých vetiev subkultúry Skinheads Prvá kapitola práce buduje teoretické základy výskumu. V rámci nej sú vysvetlené pojmy kultúra, subkultúra a kontrakultúra. Dôraz je pritom kladený na spoločné menovatele, ako aj odlišnosti pri definičnom vymedzení daných pojmov. Druhá kapitola diplomovej práce sa venuje historickému pozadiu vzniku subkultúry Skinheads, ako aj subkultúram, ktoré mali na formovanie Skinheads výrazný vplyv. V tejto kapitole je kladený dôraz na historické reálie politického vývoja Veľkej Británie po druhej svetovej vojne, na subkultúry ktoré boli v danom období populárne ako aj na zrod subkultúry Skinheads. Tretia kapitola práce analyzuje prenikanie politických ideológií do vnútra subkultúry a následnú fragmentáciu Skinheads. Táto časť je upriamená na prenikanie krajne pravicových elementov, zrod rasistickej vetvy Skinheads a v neposlednom rade na reakciu zvyšku subkultúry na jej nacifikáciu. Odpoveďou na tento fenomén bol vznik antirasistických a ľavicových fragmentov subkultúry, ktorými sú Skinheads proti rasovým predsudkom (SHARP) a Červení a...
|
|
|
Otázka sociální spravedlnosti v současném systému státní politiky sociálního zabezpečení
SUCHÁNKOVÁ, Ilona
Práce se zabývá analýzou obsahu pojmu sociální spravedlnost se zapojením do širších souvislostí s uplatňováním principů sociální politiky státu aplikovaných v oblasti sociálního zabezpečení občanů. Úvodní část práce je věnována významným teoriím spravedlnosti minulého století a jejich analýze z pohledu hodnotících kritérií dvou nejvýraznějších myšlenkových směrů liberalismu a komunitarismu. V práci je popsána názorová rozdílnost na utváření spravedlivé společnosti s důrazem na obtížnost volby spojené s preferencí základních myšlenek liberalismu a komunitarismu. Závěr práce obsahuje argumentační postoje, které se vážou na odlišné pojetí pojmu sociální spravedlnost v kontextu míry uplatňování principů solidarity, subsidiarity a tržního mechanismu v oblasti sociální politiky státu. Žádoucím se v dnešní společnosti stává nutnost legislativních změn, ale především změna v chování a přístupu občanů ke svému vlastnímu životu.
|
|
|
Regulační poplatky v systému českého zdravotnictví
KYTLEROVÁ, Ivana
Velká část práce byla věnována regulačním poplatkům jako jednomu z regulačních mechanismů zdravotních systémů. Podstatné místo v práci zaujímá rozpracování tématu nárůstu nákladů na fungování zdravotních systémů v současném světě a jejich možností řešení. Práce se také zabývá rozsáhlým a často diskutovaným tématem spravedlnosti ve vztazích mezi lékařem a pacientem. Téma bylo zpracováno v souvislosti s historickými okolnostmi a filozofickým rozměrem vnímání spravedlnosti ve zdravotnictví. Dále jsou rozpracovány ideje a ideologické základy spravedlnosti, které se promítají do politických ideologií. Krátce byly charakterizovány zdravotnické systémy, systém zdravotního pojištění v České republice a jeho právní úprava. Cílem práce bylo zmapovat názor některých řadových občanů na vnímání spravedlnosti v českém zdravotnictví a na zavedení regulačních poplatků. Dílčími cíli bylo zjistit, jak se politická orientace odráží v názoru na spravedlnost vybíraných regulačních poplatků a dále pak zmapovat jak výše příjmu respondentů ovlivňuje názor na to, že regulační poplatky jsou příjmem zdravotnického zařízení. Stanoveny byly dvě hypotézy. Hypotéza 1 : Vysokoškoláci jsou lépe orientováni v systému regulačních poplatků. Hypotéza 2 : Více jak 80 % respondentů považuje za nespravedlivé, že regulační poplatky jsou příjmem lékaře, zdravotnického zařízení, lékárny. Ke zpracování byla použita metoda dotazování, sběr dat byl uskutečněn pomocí techniky dotazníku. K vyhodnocení informací byly použity statistické metody vhodné pro analýzu kategoriálních dat. Bylo rozdáno 300 dotazníků, návratnost byla 74 %, výzkumný soubor nakonec tvořilo 182 respondentů z města Votice. Další použitou metodou ke zpracování byla sekundární analýza dat. Výsledky dotazníkového šetření přinesly řadu zajímavých skutečností týkajících se postoje respondentů k otázce spravedlnosti a stavu českého zdravotnictví. Dále bylo potvrzeno, že respondenti s vysokoškolským vzděláním jsou lépe orientováni v systému regulačních poplatků. Respondenti ve více než 65 % považují za nespravedlivé, že zisk z jejich výběru je příjmem zdravotnického zařízení. Jedna z hypotéz byla potvrzena a druhá vyvrácena. Získané informace mohou být použity jako návod k veřejné diskuzi.
|
host ::
RSS.